Někde jsem četl, že v 16 hodin poslal Napoleon posla do Paříže se zprávou, že vyhrál bitvu a v 17 hodin že bylo všechno jinak.

Tři "drobnůstky", které by vás, pane Picku, mohly zajímat. A současně odkaz na 3 knihy. Vezmu to od té nejstarší:

Jevgenij Tarle "Napoleon" originál 1941, česky Naše Vojsko 1950

Ludvík Souček, Kam nedosáhne hlas. SNDK 1964. "Akustické" vysvětlení, proč nemohl přispěchat Grouchy na pomoc (i kdyby nebyly důvody, které jste uvedl)

Stephen Clarke, 1000 Years of Annoying the French. (2010???)

Zajimave. Chybi mi vysvetleni, jak Prusove, pronasledovani na ustupu, se dostali na bojiste.

Napoleon dal po bitvě u Ligny rozkaz k dalšímu postupu - vč. pronásledování Prusů - příliš pozdě, ztratil mnoho hodin. Mezitím se Prusové stačili uspořádat, obnovit morálku a pak stačila jen část jejich armády, aby zadržovala Grouchyho, zatímco zbytek se přesunul k Waterloo.

Ve vzduchu nevisí ani tak dalece otázka, zda Francouzi mohl bitvu u Waterloo vyhrát, jako spíše otázka, co jak by to pokračovalo, kdyby ji vyhráli.

Evropa už byla odhodlána Napoleona zničit za každou cenu. Už by nebylo to lavírování ostatních evropských velmocí, které jednou byly s Napoleonem, pak proti němu válčily, potom s ním uzavřely mír a zase byly s ním.

Dvě totální Napoleonovy porážky, ta v Rusku a ta u Lipska, prostě nebyly jen porážkami vojenskými, nýbrž i přeměnou postojů ostatních mocností. Už viděly, že Napoleon není neporazitelný a že mu nemusejí jen a jen ustupovat.

Tehdy by se Evropa vzchopila a udělala by tomu přítrž.

Navíc Francie už byla vyčerpána, pokud jde o bojeschopné muže, protože válčila po celou dobu nepřetržitě, zatímco ostatní evropské státy měly pauzy, protože když Napoleon válčil s mocností X., měla pauzu mocnost Y. a naoopak, ale Francie žádné pauzy neměla.

I kdyby to u Waterloo dopadlo opačně, tak nemohlo potom opačně dopadnout to, že proti Evropě vyčerpané jen napůl by stála Francie vyčerpaná nikoli napůl, nýbrž na 90% a navíc už bez možnosti lavírovat různými kličkami a měněním spojenectví.

Vazeny autore, celou "fake news" jste popsal ocima zaryteho Anglicana. Britanie se citila v podstate ohrozena myslenkami francouzske revoluce o rovnosti lidi, protoze Britanie byla kolonialni mocnost "nad kterou slunce nezapada" a podobne ideje ji mohly pripravit prave o ty vynosne kolonie. Proto od pocatku revoluce podporovala vsechny staty snazici se ji potlacit a nastolit krale. Neustale vyhlasovali Francii valku a vetsinou ji prohrali, protoze Francie mela genia Napoleona. Pro svou propagandu boje proti Francii pouzivala Britanie vsechno, krome vlastni armady. Prohrali by, coz samozrejme vedeli. Anglie naposledy trochu uspela ve stolete valce 14. a 15.stol., ale stejne ji nakonec projela. Jinak prohravala s americkymi zalesaky, Bury, Indy, Somalci, Araby atd. Mela skvele namornictvo, ovsem jejich pozemni armada byla trapna. Wellington drive valcil jen s Indy, pak byl prevelen do Evropy, aby nahradil generala Moora, ktery se svym anglickym vojskem prchal pred Napoleonem ve Spanelsku a vycerpanim zemrel. Wellington umel jen jedine, zakopat se a cekat. Stejne to vypadalo u Waterloo, kdy po porazce cca 130tis Prusu u Ligne, jich prezivsi polovina ustupovala k Wellingtonovi u Bruselu. Napoleon za nimi poslal 30tis vojaku pod vedenim marsala Grouchyho, ale ten po vojenske strance totalne zklamal. Nechal se oblafnout zadnim 10tis vojem Prusu, zatimco 50tis jich vpadlo Napoleonovi do boku. Napoleon mel k dispozici 70tis vojaku, stejne jako Wellington a tech 50tis Prusu rozhodlo, prestoze Anglicane stali jiz pred jasnou porazkou. Ostatne ztraty i pres obrovskou prevahu Britu s Prusy byly stejne (20tis vojaku na obou stranach). Britove ve sve neuveritelne zbabelosti, aby neprisli o sve kolonie, zavezli Napoleona na ostrov Sv.Heleny, prestoze chtel odcestovat do Ameriky a vzdal se sveho cisarskeho titulu. Pak Britove vytvori legendy o "zrude" Napoleonovi a o nich, jako zachrancich demokracie. Byli to predevsim otrokari a otroky vozili do sveta ze svych kolonii.

Vy jste to zase popsal očima poraženého Napoleona.

Va vašem textu mi připadá pikantní, že jako nesmysl označujete mimo jiné, že před bitvou byl "...neobvykle silný déšť, který rozmočil půdu, což přineslo výhodu obráncům...", a jako skutečnost uvádíte, že před bitvou celou noc pršelo, takže: "V den bitvy byla půda rozmoklá, což byla pro Napoleona nevýhoda." Z mého pohledu jste označil jako nesmysl totéž, co následně udáváte jako fakt. Zůstává skutečností, že před bitvou pršelo, což byla pro Napoleona nevýhoda. Proč pršelo, je z hlediska následného hodnocení bitvy irelevantní.

Ne, nesmysl je dávat tento déšť do souvislosti se sopkou. To, že pršelo, je skutečnost, ale pršelo úplně "normálně".