Fake news a bitva u Waterloo - mohl Napoleon vyhrát bitvu u Waterloo?

Fake news nejsou vynálezem dnešní doby. Také o bitvě u Waterloo bylo napsáno mnoho lží a nepravd, s nimiž se dodnes setkáváme v různých článcích a pojednáních. Pokusme se uvést tyto hojně rozšířené omyly na pravou míru.

Před 205 lety se jméno belgického městečka Waterloo stalo synonymem naprostého, zničujícího neúspěchu či porážky. Rčení „bylo to jeho Waterloo“ je rozšířené hlavně v anglicky mluvícím světě, což není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že Napoleona u Waterloo porazili právě Angličané.

U nás v Čechách bychom spíše řekli, že Napoleon u Waterloo dopadl jako sedláci u Chlumce. Toto rčení vzniklo 40 let před bitvou u Waterloo, takže v Čechách skutečně v roce 1815 mohlo být ke zhodnocení výsledku bitvy u Waterloo použito.

Ještě před rokem 1775, kdy došlo k rozprášení sedláků u Chlumce, se v Čechách používalo dnes již neznámé úsloví „dopadl jako Götz u Jankova“, které odkazuje na dřívější bitvu u Jankova v roce 1645.

Zajímavé je, že podnětem k selskému povstání v roce 1775 se stala fake news, nepravdivá zpráva o vydání listiny rušící nevolnictví. Působení ruské tajné služby se ovšem v tomto případě nepodařilo prokázat a sám Putin má na rok 1775 neprůstřelné alibi (nebyl ještě na světě).

Vraťme se ale k bitvě u Waterloo.

Většina slavných bitev je opředena pavučinou různých lží, nepravd, omylů nebo pověstí. Dnes tomu říkáme fake news. Tyto lži vymýšleli někdy vítězové proto, aby zveličili své vítězství, jindy naopak poražení, aby zakryli svoji neschopnost a svedli porážku na někoho jiného nebo na vnější okolnosti, které nemohli ovlivnit.

V případě bitvy u Waterloo jsou zdrojem nepravd především paměti samotného Napoleona sepsané na ostrově sv. Heleny. Napoleon se ve svých pamětech snaží sejmout ze sebe vinu za porážku a přesunout ji na jiné. Zkreslený obraz bitvy u Waterloo předložený Napoleonem zapustil hluboké kořeny a ještě dnes se s ním v mnoha článcích a pojednáních můžeme setkat.

Pojďme tedy uvést na pravou míru hojně rozšířené lži a nepravdy o bitvě u Waterloo.

 Nepravda: Porážku u Waterloo zavinil maršál Grouchy, velitel samostatného uskupení francouzského vojska, které bylo vysláno k pronásledování Prusů poražených v bitvě u Ligny. Kdyby Grouchy se svým vojskem přišel ve vhodnou chvíli na bojiště u Waterloo, příchod posil by rozhodl bitvu ve prospěch Francouzů. Grouchy ovšem nepřišel a Napoleon kvůli tomu prohrál.

Skutečnost: Grouchy byl voják a měl svého nadřízeného velitele, jímž bylo osobně jeho císařské veličenstvo Napoleon. Napoleon dával Grouchymu rozkazy a Grouchy je plnil. Napoleonovy rozkazy ukládaly Grouchymu něco úplně jiného než přijít k Waterloo.

Jinými slovy, Grouchy byl se svými vojáky přesně tam, kde podle Napoleonova rozkazu měl být, a plnil přesně to, co podle Napoleonova rozkazu měl plnit. Grouchy měl rozkaz pronásledovat a dorazit ustupující pruské vojsko. Nic jiného.

Ve chvíli, kdy se rozhořela bitva u Waterloo, nacházel se navíc Grouchy se svými vojáky v místě, odkud se k Waterloo vůbec nemohl dostat, ani kdyby chtěl, neboť mezi ním a Waterloo ležela rozvodněná řeka Dyle a Prusové, kteří drželi přechody přes řeku.

Nepravda: Bitva u Waterloo je často vykládána tak, že Napoleon už skoro vyhrál, ale v poslední chvíli na bojiště přišli Prusové, kteří zvrátili průběh bitvy a strhli vítězství na stranu spojenců. 

Skutečnost: V průběhu celé bitvy ani jednou nenastal okamžik, kdy by Napoleon měl vítězství na dosah. Dokonce nenastal ani okamžik, kdy by Francouzi byli k vítězství blíže než spojenci. Spojené Anglo-batavské vojsko po celý den spolehlivě odráželo všechny francouzské útoky, včetně závěrečného zoufalého náporu francouzské staré gardy, považované do té doby za nejlepší pěchotu na světě. Navzdory vysokým ztrátám na obou stranách spojenečtí vojáci stáli pevně na svých místech a nic nenasvědčovalo tomu, že by měli být poraženi. 

Příchod Prusů na bojiště samozřejmě změnil poměr sil, který byl zpočátku pro spojence nevýhodný, a vychýlil jazýček na vahách na stranu spojenců. Prusové však rozhodně nepřišli na bojiště na poslední chvíli jako hlavní hrdina v hollywoodském filmu. Něco takového ani nebylo možné. Vojska se na začátku 19. století pohybovala rychlostí pěší chůze a pohyby větších jednotek byly pomalé.

Prusové přicházeli na bojiště postupně už od dopoledních hodin. Shromažďovali se v lese na východním okraji bojiště, odpočívali a čekali, až jich bude více. Nemuseli spěchat, neboť Anglo-batavské vojsko spolehlivě, až podivuhodně snadno, odrazilo první francouzský útok. Kolem 16. hodiny, když byly již shromážděny dvě pruské brigády, Prusové vyšli z lesa a zaútočili na pravé křídlo Francouzů. Bitva u Waterloo byla v tu chvíli přibližně v polovině a Francouzi zatím spíše prohrávali.

Nepravda: Arthur Wellesley byl špatný vojevůdce. 

Skutečnost: Tvrzení, že velitel spojeneckých vojsk v bitvě u Waterloo, sir Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, byl špatným vojevůdcem, pochází opět od Napoleona, který odmítal připustit, že by někdo mohl být lepší vojevůdce než on.

Skutečností je, že Arthur Wellesley byl jako vojevůdce vynikající a patřil k nejlepším vojevůdcům období Napoleonských válek. Arthur Wellesley, stejně jako Napoleon, získal bohaté vojenské zkušenosti ve válkách na dvou světadílech (v případě Napoleona to byla Evropa a Afrika, Arthur Wellesley bojoval v Evropě a v Asii; Wellingtonovo působení v Asii bylo ovšem mnohem úspěšnější než Napoleonovo neslavné africké dobrodružství). 

Ve stejné době, kdy se Napoleon pokoušel dobýt Egypt, bojoval Arthur Wellesley v Indii, kde zvítězil v řadě bitev nad vojsky místních rádžů. Tato vítězství vydláždila Britům cestu k pozdějšímu ovládnutí Indie.

Od roku 1808 bojoval Arthur Wellesley proti Francouzům na Pyrenejském poloostrově a opět vítězil. Boje utichly až po Napoleonově úplné porážce v roce 1814.

Arthur Wellesley byl mistrem obranného boje, což plně předvedl mj. právě v bitvě u Waterloo. Bojiště budoucí bitvy u Waterloo si vyhlédl údajně již v roce 1814, když tudy projížděl. Vhodně zvolené místo bitvy významným způsobem přispělo k vítězství spojenců a Napoleonově porážce.

Pověst: Na konci bitvy, když byli Francouzi již poraženi, byla Napoleonova starší garda, nejlepší jednotka francouzského vojska, v beznadějném postavení vyzvána, aby se vzdala. Důstojník gardy odpověděl slovem „Merde“ (do češtiny překládáno jako „Garda umírá, ale nevzdává se“). 

Skutečnost: Nic z toho se nestalo.

Nesmysl: Napoleonovu porážku u Waterloo zavinil výbuch sopky, který ovlivnil počasí v Evropě. Sopka způsobila neobvykle silný déšť, který rozmočil půdu, což přineslo výhodu obráncům. 

Skutečnost: Takový nesmysl dokážou vymyslet jen novináři.

Výbuch sopky Tambora skutečně změnil počasí v Evropě. Léto v Evropě bylo tak chladné a deštivé, že celý rok je nazýván „rokem bez léta“. Neobvyklé počasí opravdu ovlivnilo dějiny Evropy. Mladá Mařenka Shelleyová se na prázdninách ve Švýcarsku tak nudila, že z dlouhé chvíle napsala známou povídku Frankenstein. Lord Byron, který trávil prázdniny společně s ní, ze stejného důvodu napsal povídku Fragment, která do anglické literatury uvedla námět upírů, který později zpracoval též Bram Stoker v knize Dracula.

Špatné počasí přineslo také neúrodu a nedostatek jídla pro lidi i pro tažná zvířata. Německý vynálezce Karel Drais připadl na myšlenku vyřešit nedostatek tažných zvířat stavbou stroje, který by byl poháněn lidskou silou. Stroj, který postavil, se stal předchůdcem dnešních jízdních kol.

Ano, za to vše vděčíme výbuchu sopky Tambora na začátku 19. století.

Oním „rokem bez léta“, o kterém byla řeč, byl ale rok 1816!! A bitva u Waterloo se odehrála v roce 1815, tedy o rok dříve. Rozdíl pouhého jednoho roku je zřejmě pod rozlišovací schopností novináře….

V červnu 1815 panovalo v Belgii běžné letní počasí. Ještě dva dny před bitvou u Waterloo byl horký, možná tropický den. Slunce pálilo a vojáci obou stran trpěli horkem a žízní. Dnešní meteorolog by řekl, že vrcholil příliv teplého vzduchu před frontou.

          Studená fronta přišla o den později, tedy odpoledne den před bitvou a přinesla vydatné srážky. Celou noc před bitvou pršelo. Něco takového je ale úplně běžné a není potřeba hledat pro tento déšť zvláštní vysvětlení v podobě výbuchu vzdálené sopky. V den bitvy byla půda rozmoklá, což byla pro Napoleona nevýhoda. Napoleon potřeboval útočit. Bláto však ztěžovalo pohyby vojsk.

          To všechno je pravda. Trochu se však zapomíná na to, že stejné bláto ztěžovalo také pohyb Prusů, jejichž příchod na bojiště rozhodl bitvu ve prospěch spojenců. Kdyby byla půda suchá, francouzský útok možná mohl začít dříve, ale také Prusové by na bojiště dorazili rychleji.

I kdyby třeba nepršelo a Prusové na bojiště nedorazili a Francouzi by nakonec dokázali prolomit spojeneckou obranu, bylo by to pro Napoleona Pyrrhovo vítězství. Dějiny by se nijak významně nezměnily. Proti Napoleonovi stála celá tehdejší Evropa. Evropské mocnosti již od března, kdy se Napoleon vrátil z Elby, připravovaly to, čemu se o století později říkalo „bratrská pomoc“. Tedy vojenský vpád za účelem svržení vlády a navrácení předchozího politického uspořádání.

Bylo to možná poprvé (a zatím naposledy) v dějinách, kdy se všechny evropské mocnosti (tedy kromě Francie) spojily ke společnému dílu. Evropa vyslala do útoku několik vojsk s celkovým počtem jeden milion vojáků! Byla to do té doby největší shromážděná vojenská síla. Spojenecké vojsko bojující u Waterloo představovalo pouze její předvoj. Na pochodu do Francie bylo v té chvíli několik dalších stejně početných armád. Této přesile by Napoleon nedokázal vzdorovat, stejně jako nedokázal vzdorovat v roce 1814. Porážka Francie byla jen otázkou času.

Zdroje:

Jiří Kovařík: Waterloo - Poslední bitva, Vydáno 2011, Akcent, ISBN 978-80-7268-870-8

https://www.databazeknih.cz/knihy/waterloo-posledni-bitva-105231

Tim Newark: Rozhodující bitvy dějin, Vydáno 2003, J. Otto - Ottovo nakladatelství, ISBN 80-7181-906-9

https://www.databazeknih.cz/knihy/rozhodujici-bitvy-dejin-37731

https://idioms.thefreedictionary.com/meeting+my+Waterloo

https://cs.wikipedia.org/wiki/Selsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1775)

http://www.vhu.cz/odkud-se-vzalo-uslovi-dopadl-jako-kec-u-jankova/

https://en.wikipedia.org/wiki/Arthur_Wellesley,_1st_Duke_of_Wellington#India

https://www.securitymagazin.cz/historie/bitva-u-waterloo-opravdu-napoleonovu-prohru-zpusobila-sopka-1404061308.html

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/napoleona-u-waterloo-porazila-i-sopka-40067221

https://en.wikipedia.org/wiki/Year_Without_a_Summer